Tohle bylo jiné kafe, než všechny dosavadní prodloužené na Stadioně. Boby bylo narváno k prasknutí, nad tanečním prostorem blikaly obrovské barevné reflektory na tančící páry pod sebou, stoly rodičů, odchovance Starletu chystající se na vystoupení...
Pro žáky byly vyhrazeny prostory, odkud bylo možné dobře sledovat situaci na parketu a v případě nezájmu o tanec se zabavit i jinak.
Leckdo si během tanečních hodin našel oblíbeného tanečníka (či tanečnici), a tak nemeškal a užíval si poslední příležitost společně si zatančit.
Prostor pro tancování mnohdy nedostačoval, tancechtivých žáků Starletu, ale i jejich rodičů bylo opravdu mnoho, takže se tančící museli smířit s častými srážkami, kopanci a při tanci co nejobratněji manévrovat.