(Umocňování komplexních čísel, na tabuli i27=...) | |
Prof. Blažek: | „Í na dvacátou sedmou... Jardo?“ |
(Jarek napíše -1 a odejde. Třída je zmatena. Správný výsledek by měl přece být -i) | |
Třída: | „A proč je tam mínus jedna?“ |
(Prof. Blažek pohotově doplní nad jedničku tečku.) |
Prof. Kubera: | „Zkusíme ten vzduch ionizovat... Jak lze ionizovat vzduch... Třeba radioaktivním zářením...“ |
Terka H.: | „A bolelo by to, kdybychom se toho chytli?“ |
Prof. Kubera: | „Vyzkoušíme...“ |
Prof. Kubera: | „Dneska jsem přišel pozdě, měla jste velkou šanci přijít přede mnou.“ |
Terka H.: | „Já jsem ještě musela na záchod.“ |
Prof. Kubera: | „No, přiznávám se, že jsem tam taky strávil nějakou dobu.“ |
(Při pohledu na nesmazanou tabuli po vydatné hodině chemie.) | |
Prof. Vašínová: | „Já už jsem všechno zapomněla, a jak se tak dívám, tak mě to ani moc nemrzí.
... Náš chemikář vždycky něco vyrobil, chodil s tím po třídě a říkal: Vidíte? Uniká jedovatý plyn!“ |
Prof. Řezníčková: | „Když hezky napíšete písemnou práci, tak vám ukážu infarkt myokardu.“ |
Prof. Richterová: | „...Strojkovičová Dana...“ |
Prof. Richterová: | „Robert je Ledvoň? Já mu říkám Sedvoň.“ |
(V laboretoři je zapovězeno říci, že něco smrdí, ale všechno lze obejít... jako prof. Krejčí nad SO2.) | |
Prof. Krejčí: | „Hajzl!“ |
Prof. Lukáš: | „Vítr, tma, zima... tak by vám měla být při čtení zima. Není? Tak já otevřu okno!“ |
Prof. Lukáš: | „Hlavním hrdinou u Demla je vždycky Deml.“ |
Prof. Vašínová: | „Ostatní budu zkoušet jen orientačně. Zareagují, nezareagují... rychlá smrt se tomu říká.“ |
Prof. Krejčí: | „Nechávám vám... nechávám... vám vám... Blbá věta.“ |
Prof. Richterová: | „Robert je Ledvoň? Já mu říkám Sedvoň!“ |
(Zkoušení, metoda "židličkovaná" v seznamu.) | |
Prof. Řezníčková: | „Rejšek bude tak laskav a řekne DOST.“ |
Honza: | „..........Dost!“ |
Prof. Řezníčková: | „Dobře. Rejšek.“ |
Prof. Krejčí: | „Je to opticky aktivní látka?“ |
Rosťa: | „Je.“ |
Prof. Krejčí: | „Rosťa tvrdí že je, já tvrdím, že není. Komu věříte?“ |