prof. Blažek: | „Kolik je tříprvkových podmnožin petiprvkové množiny?.“ |
Terka H.: | „Deset.“ |
prof. Blažek: | „A proč to tak je?“ |
Terka H.: | „Protože každej z těch prvků může mít dva kamoše.“ |
prof. Blažek: | „Hanko, pojď to zkusit spočítat.“ |
Hanka: | „Né, já bych ze sebe nerada udělala první školní den v novém roce debila.“ |
prof. Blažek: | „Kdy o posloupnosti řekneme, že je aritmetická?“ |
Luki: | „Když tam nejsou žádný písmenka.“ |
prof. Blažek: | „Dokázal jsem to napsat bez jediného slova.“ |
Hanka: | „A dokážete to taky přečíst bez jediného slova?“ |
prof. Blažek: | „Co je to lim?“ |
Jarek: | „Limetka.“ |
prof. Blažek: | „Lukáši, bylo tomu rozumět?“ |
Luki: | „Hm, místy, ale já nejsem výpovědní vzorek.“ |
prof. Blažek: | „Mezitím si každý nachystejte nějakou minci.“ |
Terka H.: | „Nestačí šupina?“ |
prof. Blažek: | „Evo, kdybys nerušila, tak už by to Hanka měla dávno spočítané.“ |
Hanka: | „Jé, pane profesore, to je to nejhezčí, co jste mi kdy řekl!“ |
(Třída je poněkud intelektuálně vyčepána nekonečnými řadami a jejich aplikací na tělesa, profesor kreslí tzv. Mengerovu houbu) | |
prof. Blažek: | „Takhle budeme vrtat až donekonečna.
Jak se bude nazývat tohle těleso?“ |
Jarek: | „Provrtoid.“ |
prof. Blažek: | „Tamto byla vločka, tohle bude...?“ |
Dominik: | „Kočka.“ |
(třída zdrceně odchází ze třídy po zapeklité písemce z kombinatoriky) | |
Vojta: | „No co, jedna vlaštovka jaro nedělá.“ |
Zuzka P.: | „My ji máme s Ivetkou dohromady, tu učebnici.“ |
Ivča Š.: | „Já mám zase sešit.“ |
Zuzka P.: | „Pane profesore, už se těšíte na náš stužkovák? A bojíte se???“ |
prof. Blažek: | „Kůň Pepa po startu spadne a zlomí si nohu. Jaká je pravděpodobnost, že kůň Lojza vyhraje?“ |
Evča: | „Když běží dva, tak hodně velká.“ |
prof. Blažek: | „Co si myslí Dana? Že šest dětí je moc?“ |
Peťa V.: | „Ne, spíš že šest dětí je málo.“ |
prof. Blažek: | „Myslím, že to byl bonusový příklad v nějaké písemce. Teď už to bude řádný příklad.“ |
Evča: | „To není moc vtipný.“ |
prof. Kubera: | „Jaké máme druhy dalekohledů? Včera jsme si to říkali.“ |
Terka H.: | „Přibližovací a oddalovací.“ |
prof. Blažek: | „Jak se hraje Sportka?“ |
Danuška: | „Je to to s tím papírkem???“ |
prof. Lukáš: | „Kdo je tu schopen zlořečit světu?“ |
Zuzka H.: | „Pan profesor Krejčí tady není…“ |
(Hodina kombinatoriky) | |
Peťa V.: | „To není matika, to je logika!“ |
Danuška: | „Ale… to budete známkovat naši blbost!“ |
prof. Blažek: | „Patnáct na třetí… to je… ... ... ... ... všech možností… ... ...“ |
Danuška: | „Chcete žvýkačku? Podporuje činnost mozku!“ |
prof. Lukáš: | „Teď mi řekněte, Dominiku, jaký je Halas básník.“ |
Dominik: | „Český.“ |
Danuška: | „Já jsem to měla dobře a vy jste mě přerušil!“ |
prof. Krejčí: | „Vždyť jsi říkala dvě kyseliny!?“ |
Danuška: | „Já jsem to tak nemyslela!“ |
prof. Krejčí: | „Dano, už zase ležíš???“ |
Danuška: | „Já neležím, já přemýšlím.“ |
prof. Řezníčková: | „Až to u maturity budete muset vysvětlit, jsem zvědavá, co z vás vyleze.“ |
Dominik: | „Úplně všechno...“ |
prof. Vašínová: | „Ve všem jsou číselné vztahy, čili číslo je podstatou světa.“ |
Hanka: | „To je strašný!!!“ |
(Kolem Hanky krouží vosa.) | |
Zuzka: | „Zkus do ní bouchnout, Hani.“ |
Eva: | „Musíme znát směrové vektory...“ |
prof. Blažek: | „Jaké směrové vektory?“ |
Eva: | „No toho ábéčka a cédéčka!“ |
Jarek: | „Já se omlouvám, ale potřeboval jsem si něco poslat, přijdu do třídy, tam malí smradi a nedokážou mi říct, kam mám jít.“ |